﻿
&names=date,name,shortName|
*,"22. stíhací peruť, 36. stíhací skupina, 9. letecká armáda USA","22nd FS"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Jednotka byla ustavena 22. prosince 1939 jako 22nd Pursuit Squadron (22nd PS) na Langley Field ve Virginii. Dne 1. února 1940 byla aktivována, vybavena stíhačkami P-36 Hawk a přidělena k 36th Pursuit Group.
Dne 6. ledna 1941 dorazila skupina s perutí do Ponce v Portoriku a následně na Losey Field. Během roku přešla na P-40E, ale 7. prosince 1941 byly všechny P-40 použity k posílení obrany Panamského průplavu a místo nich začaly přicházet P-39D. Dne 13. prosince se velitelství perutě přesunulo do Vega Baja a devět P-39D bylo vysláno na Waller Field na Trinidadu.
Od konce roku 1941 do května 1943 plnila úkoly protivzdušné obrany a bojovala proti německým ponorkám. Dne 15. května 1942 byla přeznačena na 22nd Fighter Squadron. K 28. únoru 1942 operovaly tři P-39D ze Svaté Lucie; 2. září byly dočasně přiděleny čtyři P-39D od 32. perutě z Aruby a Curaçaa a 14. září také šest P-40C od 43. perutě ze Zanderije v Surinamu. V říjnu 1942 se velitelství znovu spojilo s hlavní částí perutě na Waller Field.
Dne 23. května 1943 byla peruť se skupinou odvolána do USA k přípravě na nasazení v Evropě. Do 27. května dorazila na Morrison Field na Floridě a začala přecházet na P-47 Thunderbolt. Dne 4. června se přesunula na Mitchel Field v New Yorku, 21. června do Charlestonu v Jižní Karolíně, 17. září do Alamogorda v Novém Mexiku a 26. listopadu na Scribner v Nebrasce, kde do března 1944 bojově cvičila.
Dne 5. dubna dorazila 36. skupina s 22. perutí na RAF Kingsnorth v Kentu a vstoupila do 9. letecké armády USA; do boje vstoupila 8. května. Před vyloděním v Normandii bombardovala dopravní infrastrukturu, letiště a vojska a doprovázela B-17 a B-24 8. letecké armády.
Od 6. června 1944 hlídkovala nad vyloďovacími zónami a přímo podporovala pozemní síly; v červenci se účastnila bitvy o Saint-Lô. Dne 3. srpna se přesunula na Brucheville (A-16) v Normandii a podporovala postup 3. armády USA k německým hranicím útoky na ustupující německá vojska. Od 5. září sídlila na Le Mans (A-35) a od 23. září na Athis (A-76).
Dne 5. října se přesunula na Juvincourt (A-68) a 27. října na Le Culot (A-89) v Belgii k podpoře 9. armády USA. Od konce prosince se účastnila bitvy v Ardenách ozbrojeným průzkumem a útoky na zjištěné cíle.
Během operace Bodenplatte 1. ledna 1945 nedokázala žádná německá skupina z JG 4 dosáhnout Le Culot. 22. peruť se do odrážení útoku nezapojila a toho dne plnila běžné bojové mise.
Od konce února podporovala 1. armádu USA při překročení Rúru, začátkem března operovala nad předmostím u Remagenu a od 24. března kryla výsadky během rýnské kampaně. Od 28. března sídlila na Aachen (Y-46) a od 8. dubna na Niedermendig (Y-62) v Německu.
Dne 21. dubna 1945 se přesunula na Kassel-Rothwesten (R-12), kde ji zastihl konec války v Evropě. S americkými okupačními silami v Německu tam zůstala do února 1946. Dne 15. února byla bez personálu a vybavení převedena na Bolling Field v District of Columbia a 31. března 1946 deaktivována."|
